Proti

Spalování je nejdražší a nejméně účinným způsobem výroby energie nebo nakládání s odpady. Spalovny ke splacení investic vyžadují stálý přísun paliva na dalších 25-30 let, proto místní samosprávy musí dodávat stálý objem odpadů po dohodnutou dobu. Jejich neřestí je i tlak na prolomení zákazu dovozu odpadů ze zahraničí.

Spalovny takto brzdí výstavbu jiných technologií zpracování odpadů – recyklace, opětovného užití, kompostování – po desítky let.

… Pokračovat ve čtení “Spalovny dlouhodobě nemotivují ke snižování produkce odpadů”

Spalovny jsou nákladné na výstavbu, provoz a modernizaci. Stojí miliardy korun. Aby se je vyplatilo postavit, vyžadují veřejné dotace a zatěžují veřejné rozpočty.

Dluh za spalovnu v Liberci například skončil v balíku Konsolidační banky a doplatili jsme tak na něj všichni. Podobně spalovna nebezpečných odpadů zadlužila město Plzeň desítkami milionů korun.

Spalovnáři většinou provozují teplárny a tvrdí, že vzhledem k velkému podílu odpadu “biologického” původu (např. papír nebo jiné organické látky) spalovny produkují zelenou energii.

… Pokračovat ve čtení “Spalovny odsávají finance na úkor skutečných projektů zelené energie”

Energetické společnosti chtějí využívat odpad místo uhlí, kterému pomalu, ale jistě zvoní hrana. Prý jde ale o zelenou energii. Na rozdíl od větru, slunečního svitu nebo vody, odpad nepochází z obnovitelných zdrojů. Většina spáleného materiálu – plastové lahve, pytle, obaly, elektrošrot – se vyrábí z ropy. Není to nic jiného než pálení fosilních paliv – pouze v jiné formě.

Ve spalovně se zhodnotí 17 – 22 % energie uložené v odpadech. Účinnost moderních elektráren je 40 –

… Pokračovat ve čtení “Spalování odpadu produkuje více skleníkových plynů na megawatthodinu než uhlí”

Jedovaté těžké kovy, dioxiny anebo polychlorované bifenyly se v emisích měří jen 2x do roka po dobu 24 hodin. Po zbytek roku se měří jen některé škodliviny. Hodně jich pak končí v popílku a ani ten se uhlídat nedaří.

… Pokračovat ve čtení “Emise spaloven se nesledují průběžně”