Vyčleňování místa pro parkování na ulicích je často na úkor provozu

Ulice byly původně určeny pro provoz pěších a vozidel. Nepočítalo se s takovým množstvím prostoru pro parkování. Na většinu ulic se nevejdou dva jízdní pruhy, parkoviště a ještě dva chodníky. Něco se musí obětovat. Nejčastěji se obětuje jeden jízdní pruh.

Pro motoristy je zjednosměrnění relativně malá komplikace, objetí bloku navíc je pár zmáčknutí pedálu a otočení volantem. Ale pro cyklistu to jsou další dvě nebo tři minuty.

Je proto na zvážení,

Pokračovat ve čtení “Vyčleňování místa pro parkování na ulicích je často na úkor provozu”

Provoz spaloven nemotivuje prozovatele ke třídění

Provozování spalovny odpadů s sebou nese ještě jedno velké riziko, a tím je snížení množství tříděného odpadu pro recyklaci. Je třeba si uvědomit, že separací je odpad ochuzován o složky s nejvyšší výhřevností (PET, igelit, papír) či hořlavé složky vůbec (bioodpad). Navíc, čím více má provozovatel odpadu, tím více tepla či elektřiny vyrobí (a tím více prodá), a to jej nikterak nemotivuje k provozování třídicí linky a další separaci odpadů. Z ekologického hlediska je tedy třeba,

Pokračovat ve čtení “Provoz spaloven nemotivuje prozovatele ke třídění”

Pro chodce delší

Prodlužuje dobu chůze.

Chůze je relativně pomalý a nepohodlný způsob přepravy, chodec ujde přibližně 1 km za 10 mint, cyklista za 2-3, auto kolem 1 minuty.

Každé prodloužení trasy a chůze zvyšuje práh, který určuje, zda dotyčný raději nevezme auto nebo kolo (může-li).

Pokračovat ve čtení “Pro chodce delší”