Spalovny dlouhodobě nemotivují ke snižování produkce odpadů

Spalování je nejdražší a nejméně účinným způsobem výroby energie nebo nakládání s odpady. Spalovny ke splacení investic vyžadují stálý přísun paliva na dalších 25-30 let, proto místní samosprávy musí dodávat stálý objem odpadů po dohodnutou dobu. Jejich neřestí je i tlak na prolomení zákazu dovozu odpadů ze zahraničí.

Spalovny takto brzdí výstavbu jiných technologií zpracování odpadů – recyklace, opětovného užití, kompostování – po desítky let.

Pokračovat ve čtení “Spalovny dlouhodobě nemotivují ke snižování produkce odpadů”

Spalovny odsávají finance na úkor skutečných projektů zelené energie

Spalovny jsou nákladné na výstavbu, provoz a modernizaci. Stojí miliardy korun. Aby se je vyplatilo postavit, vyžadují veřejné dotace a zatěžují veřejné rozpočty.

Dluh za spalovnu v Liberci například skončil v balíku Konsolidační banky a doplatili jsme tak na něj všichni. Podobně spalovna nebezpečných odpadů zadlužila město Plzeň desítkami milionů korun.

Spalovnáři většinou provozují teplárny a tvrdí, že vzhledem k velkému podílu odpadu “biologického” původu (např. papír nebo jiné organické látky) spalovny produkují zelenou energii.

Pokračovat ve čtení “Spalovny odsávají finance na úkor skutečných projektů zelené energie”

Spalování odpadu produkuje více skleníkových plynů na megawatthodinu než uhlí

Energetické společnosti chtějí využívat odpad místo uhlí, kterému pomalu, ale jistě zvoní hrana. Prý jde ale o zelenou energii. Na rozdíl od větru, slunečního svitu nebo vody, odpad nepochází z obnovitelných zdrojů. Většina spáleného materiálu – plastové lahve, pytle, obaly, elektrošrot – se vyrábí z ropy. Není to nic jiného než pálení fosilních paliv – pouze v jiné formě.

Ve spalovně se zhodnotí 17 – 22 % energie uložené v odpadech. Účinnost moderních elektráren je 40 –

Pokračovat ve čtení “Spalování odpadu produkuje více skleníkových plynů na megawatthodinu než uhlí”

Vyčleňování místa pro parkování na ulicích je často na úkor provozu

Ulice byly původně určeny pro provoz pěších a vozidel. Nepočítalo se s takovým množstvím prostoru pro parkování. Na většinu ulic se nevejdou dva jízdní pruhy, parkoviště a ještě dva chodníky. Něco se musí obětovat. Nejčastěji se obětuje jeden jízdní pruh.

Pro motoristy je zjednosměrnění relativně malá komplikace, objetí bloku navíc je pár zmáčknutí pedálu a otočení volantem. Ale pro cyklistu to jsou další dvě nebo tři minuty.

Je proto na zvážení,

Pokračovat ve čtení “Vyčleňování místa pro parkování na ulicích je často na úkor provozu”

Provoz spaloven nemotivuje prozovatele ke třídění

Provozování spalovny odpadů s sebou nese ještě jedno velké riziko, a tím je snížení množství tříděného odpadu pro recyklaci. Je třeba si uvědomit, že separací je odpad ochuzován o složky s nejvyšší výhřevností (PET, igelit, papír) či hořlavé složky vůbec (bioodpad). Navíc, čím více má provozovatel odpadu, tím více tepla či elektřiny vyrobí (a tím více prodá), a to jej nikterak nemotivuje k provozování třídicí linky a další separaci odpadů. Z ekologického hlediska je tedy třeba,

Pokračovat ve čtení “Provoz spaloven nemotivuje prozovatele ke třídění”