(Článek pro Ozvěny 2018/7)
Obnova zámeckého areálu ve Slatiňanech
Projekt obnovy zámeckého areálu ve Slatiňanech je dlouhodobou prioritou Národního památkového ústavu, který se dnes o zámecký komplex stará. Projektu předcházel sedmiletý sběr historických podkladů v archivech, sbírkách zámků Slatiňany, Žleby i v soukromých fondech. Cílem projektu je návrat areálu asi o sto let nazpět, tedy do období, kdy zámek prožíval svůj největší rozkvět, kdy byl opravený, v pořádku byly parkové stavby i samotná kompozice zámecké zahrady. Finanční možnosti v údržbě areálu byly v minulosti limitované, přesto posledních sedm let probíhalo postupné čištění od náletů a náhrada dožívajících dřevin. Jenže takto pomalým tempem bychom sedmdesát let absence koncepční údržby doháněli další desítky let. V momentě, kdy se naskytla příležitost získat finanční částku přesahující sto milionů korun převážně z prostředků Evropské unie, neváhali jsme ani chvíli.
Projekční práce a zisk dotace
Projekt vypracoval ateliér Masák & Partner, s.r.o., zahradní úpravy navrhoval Ateliér Krejčiříkovi, vedený Ing. Přemyslem Krejčiříkem, Ph.D., který patří mezi největší odborníky s hlubokými znalostmi a zkušenostmi v oboru obnovy historických parků a zahrad.
Vzhledem k památkové ochraně zámku i parku, byl projekt zpracováván v součinnosti s památkovou péčí a dalšími dotčenými orgány, které daly projektu souhlasná stanoviska a následně bylo vydáno i stavební povolení. S projektem „Slatiňany – šlechtická škola v přírodě“ jsme uspěli a naše žádost o dotaci z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu byla schválena jako první ze série projektů, které Národní památkový ústav na jím spravovaných objektech realizuje.
Předmět obnovy
Obnova se týká dvou hlavních objektů, a to zámku a zahrady (parku). V prvním případě bude zámku navrácena jeho původní barevnost na základě restaurá
torských průzkumů, a to okrová, budou opravena okna, dveře a navrácen v 50. letech zbouraný západní balkon, lodžie a jižní vikýře v podobě věžiček, dále bude obnoveno osm místností v přízemí východního křídla, které se promění v expoziční a multifunkční prostory pro příležitostné koncerty, společenská setkání, svatby a podobně. Změnou projde také pokladna, která se v objektu přesune a umožní tak bezbariérový přístup i na toalety.
Obnova zahrady
Nejvíce viditelná změna však bude v zámecké zahradě (parku). Ta je chráněna jako národní kulturní památka – chráníme zde myšlenku autora, zahradníka, který zahradu (park) vymyslel a navrhl. Chráníme tedy lidské dílo, které je ale živé a vyvíjí se. Pokud máme 180 let starou myšlenku zahradníka Franze Worla udržet, tedy zajistit, že kompozice (prostorové rozmístění) a druhová skladba dřevin zůstane do budoucna zachována, nelze se při obnově dívat jen na “tady a teď”, ale na desítky let dopředu. V zahradě (parku) dnes chybí celá řada dřevin, od války prakticky kompletně zmizely záhony, kvetoucí keřové patro i trvalkové podrosty. Toto vše by se do zahrady (parku) mělo opět navrátit.
Abychom ale zajistili možnost nové výsadby, je potřeba začít s tím, co je nejméně příjemné – kácením. Musí být odstraněny dřeviny nemocné a poškozené, dřeviny s nebezpečnou stavbou koruny (například tlakové větvení hrozící rozlomením) a nálety, které měly být před desítkami let odstraněny, ale nestalo se tak, proto jsou to dnes vzrostlé stromy. Jenže tyto vzrostlé nálety často odporují tomu, proč park chráníme – kompozici a záměru zahradníků v minulosti. Příkladem je původně zamýšlená skupina modřínů na jedné straně cesty, na druhé skupina javorů.
Do modřínů nalétaly javory, které se před cca 40-50 lety měly odstranit, což se nestalo, je nutné je odstranit nyní, aby modřínům zbytečně nekonkurovaly. Dalším příkladem je skupina tří topolů, které rostou v tzv. trojsponu společně. V momentě, kdy jeden uschne, druhý vyvrátí vítr, tak třetí musíme pokácet, aby byly vysazeny tři topoly nové a opět rostly společně. Často slýchám slova, že “kácíme zdravé stromy”. Nevím, co k takovým slovům vede, ale není pravdou, že bychom káceli jen tak. Každý strom byl inventarizován, tedy určen druh, vyhodnocen jeho zdravotní stav, habitus, vitalita, případná onemocnění a perspektiva do budoucna. Na základě dokumentů od arboristů a lidí, kteří se této problematice věnují ve svém profesním životě, byl vyhodnocen stav a následně kácení, které dotčené orgány schválily. Strom bez díry v pařezu nemusí být zákonitě strom zdravý. Je nutné vzít v úvahu spousty dalších možností – strom byl poškozený větrem, měl olámané kosterní větve, byl zlomený, napadený houbami – například dřevomorem kořenovým apod. Takové stromy jsou nebezpečné a nezachráníme je. Z dlouhodobého hlediska je nemá smysl nechávat přežívat, je lepší je nyní nahradit za novou sazenici stejného druhu.
Nová výsadba
V podzimních měsících bude do parku vy
sázeno na 250 nových stromů. Za posledních 7 let jsme vysázeli 50 stromů, tedy celkem se do zahrady (parku) dostane 300 nových stromů. Obnova také počítá s ošetřením dalších 300 stromů lezeckou technikou, kdy jsou odřezány suché větve, prováděn je zdravotní či redukční řez, a to podle potřeb daného stromu. Vše provádí odborně vzdělaní lidé pod dohledem autora projektu a památkové péče a také pod dohledem biologického dozoru, který projekt koriguje z hlediska potřeb zvlášť chráněných živočichů (páchník, netopýři apod.).
Obnova zahradních architektonických prvků
Obnovou projde i dva a půl kilometru cest, všechny stavby a navráceny budou i ty, které od války zmizely. Jezírku bude vyměněna izolační folie, neboť voda přitékající do jezírka je zpoplatněna. Kompletně bude obnoveno oplocení, včetně historického dělícího plotu, který byl v parku od konce 19. století do začátku 90. let století dvacátého. Zámecká zahrada pak bude ve své jedné části přístupná bez omezení, a to včetně průchodu ke klapačce, a druhá část bude přístupná v návštěvní době a vstup do ní bude zpoplatněn. V této části areálu budou obnovené stavby, dětské hospodářství s expozicí a zvířaty, dětské hřiště, záhony, kvetoucí keře apod. Vstupné ještě není stanoveno, ale bude v řádu desetikorun s možností pořízení zvýhodněné permanentky.
Tento krok na první pohled vypadá nelibě, ale je nutné si uvědomit, že vstupné je příjmem zámku a stává se tak součástí rozpočtu – prostředků na údržbu. Vstupné do areálu není nic nového a řada jiných objektů takto funguje již desítky let. Je potřeba si uvědomit, že údržba areálu stojí nemalé peníze – je potřeba vynášet koše, opravovat lavičky, zajistit sběr odpadků po neukázněných návštěvnících, zajistit péči o stromy, sekat trávníky, pečovat o keře a záhony, cesty – na toto všechno se použije vstupné, které se do této části parku bude vybírat. Občas na zavedení vstupného do parku slýchám názor, že by se zámek i park měly vrátit do soukromých rukou – ano, řada hradů a zámků v soukromých rukách je, ale ani tam majitelé nedovolí, aby jim návštěvníci chodili všude zdarma, pokud vůbec návštěvu/prohlídku svého parku či zahrady dovolí.
Dočasné uzavření zahrady
Zámecká zahrada (park) je nyní uzavřena, protože jde o předané staveniště, pohybují se zde řemeslníci a stroje. Když to přeženu, tak na rozkopanou dálnici nebo stavbu bytovky taky veřejnost nesmí.
Milí spoluobčané, vím, že v současné době je obnova zámku a parku velmi diskutovanou záležitostí, jsem si vědom, že řada z vás nese nelibě zákaz vstupu do parku a zákaz vjezdu před hřebčín. Věřte mi ale, že až se zámek i park „vyloupnou“ po obnově, až se projdete parkem, který bude čistý, upravený a bude vypadat tak, jak doopravdy má – že sami uznáte, že všechna tato provozní opatření stála za to a měla smysl. Věřte mi, že obnova je naplánována a realizována opravdu profesionálně, důstojně a s velkým respektem jak k minulosti, tak k potřebám dnešního návštěvníka.
Jaroslav Bušta, kastelán
