Zvýrazněno

Téma: Oficiální cyklotrasy míjí nejhezčí místa Slatiňan


Z nějakého záhadného důvodu uhýbají cyklotrasy vedené podle Chrudimky v Jungmannově ulici směrem na I/37, po které pokračují směrem ke Kunčí.

Naštěstí většina cyklistů (často rodiny s dětmi) se nenechá odlákat k adrenalinovému kličkování mezi kamiony a víkendovými kolonami aut ke Kunčí, ale pokračují dále po neznačené ulici po Škrovádském nábřeží na Škrovád.

Nicméně je škoda, že nové potenciální návštěvníky na kolech nepozveme do Škrovádu, ale pošleme je po I/37 do Kunčí…

Navíc tyhle cyklostezky pak ztrácejí důvěryhodnost a energie i peníze do nich v dobré víře investované devalvují.

Cyklotrasy ve Slatiňanech podle mapy.cz
Zvýrazněno

Vítězné návrhy soutěže na Modelu


Na frekventovaném místě u pěší lávky pod zámkem již mnoho let chátrá objekt bývalého výrobního družstva Modela, který vznikl přestavbou z mlýna patřícího před válkou rodině pana Kabeláče. Modela prodala objekt panu Strnadovi v roce 2005 a od něj jej koupilo v roce město Slatiňany v roce 2015 za necelé 4 miliony Kč.

Existovalo několik variant využití objektu. Rada města nakonec rozhodla, že zde bude vybudováno nové kulturní centrum, jehož funkci dosud plní sokolská Sokolovna a městský Společenský dům v Tyršově ulici.

V únoru 2017 proto město vyhlásilo architektonickou soutěž s cenami přes 300 tisíc Kč pro vítězné návrhy. O třech vítězích bylo rozhodnuto v červnu a v září bylo ve Společenském domě představeno veřejnosti všech osmnáct zúčastněných návrhů (v titulu článku je jeden z nich). V červenci 2018 byl zveřejněn vítězný návrh v Ozvěnách.

Umístily se tyto návrhy:

1. místo – Zacpal, Němec, Scheib

Částka 180 000,- Kč
Ing. arch. Richard Zacpal , Dipl. Ing. Bořek Němec, Ing. arch. Karel Scheib

2. místo

Částka 100 000,- Kč
Ing. arch. Zbyněk Ryška , Ing. arch. Jan Skoupý, Spolupráce: Ing. arch. Denisa Kyselinová

3. místo

Částka 60 000,- Kč
monom works s.r.o. : Ing. arch. Michal Bernart , Ing. arch. Igor Hobza

Odměna

Částka 15 000,- Kč
Ing. arch. Adam Rujbr, spolupráce: Ing. arch. Aleš Chlád , Ing. arch. Michaela Foltýnová

 

Zvýrazněno

Co se děje na zámku?


(Článek pro Ozvěny 2018/7)

Obnova zámeckého areálu ve Slatiňanech

Projekt obnovy zámeckého areálu ve Slatiňanech je dlouhodobou prioritou Národního památkového ústavu, který se dnes o zámecký komplex stará. Projektu předcházel sedmiletý sběr historických podkladů v archivech, sbírkách zámků Slatiňany, Žleby i v soukromých fondech. Cílem projektu je návrat areálu asi o sto let nazpět, tedy do období, kdy zámek prožíval svůj největší rozkvět, kdy byl opravený, v pořádku byly parkové stavby i samotná kompozice zámecké zahrady. Finanční možnosti v údržbě areálu byly v minulosti limitované, přesto posledních sedm let probíhalo postupné čištění od náletů a náhrada dožívajících dřevin. Jenže takto pomalým tempem bychom sedmdesát let absence koncepční údržby doháněli další desítky let. V momentě, kdy se naskytla příležitost získat finanční částku přesahující sto milionů korun převážně z prostředků Evropské unie, neváhali jsme ani chvíli.

 

Projekční práce a zisk dotace

Projekt vypracoval ateliér Masák & Partner, s.r.o., zahradní úpravy navrhoval Ateliér Krejčiříkovi, vedený Ing. Přemyslem Krejčiříkem, Ph.D., který patří mezi největší odborníky s hlubokými znalostmi a zkušenostmi v oboru obnovy historických parků a zahrad.

Nové návštěvnické centrum

Vzhledem k památkové ochraně zámku i parku, byl projekt zpracováván v součinnosti s památkovou péčí a dalšími dotčenými orgány, které daly projektu souhlasná stanoviska a následně bylo vydáno i stavební povolení. S projektem „Slatiňany – šlechtická škola v přírodě“ jsme uspěli a naše žádost o dotaci z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu byla schválena jako první ze série projektů, které Národní památkový ústav na jím spravovaných objektech realizuje.

Předmět obnovy

Obnova se týká dvou hlavních objektů, a to zámku a zahrady (parku). V prvním případě bude zámku navrácena jeho původní barevnost na základě restaurátorských průzkumů, a to okrová, budou opravena okna, dveře a navrácen v 50. letech zbouraný západní balkon, lodžie a jižní vikýře v podobě věžiček, dále bude obnoveno osm místností v přízemí východního křídla, které se promění v expoziční a multifunkční prostory pro příležitostné koncerty, společenská setkání, svatby a podobně. Změnou projde také pokladna, která se v objektu přesune a umožní tak bezbariérový přístup i na toalety.

Obnova zahrady

Plán revitalizace zeleně

Nejvíce viditelná změna však bude v zámecké zahradě (parku). Ta je chráněna jako národní kulturní památka – chráníme zde myšlenku autora, zahradníka, který zahradu (park) vymyslel a navrhl. Chráníme tedy lidské dílo, které je ale živé a vyvíjí se. Pokud máme 180 let starou myšlenku zahradníka Franze Worla udržet, tedy zajistit, že kompozice (prostorové rozmístění) a druhová skladba dřevin zůstane do budoucna zachována, nelze se při obnově dívat jen na “tady a teď”, ale na desítky let dopředu. V zahradě (parku) dnes chybí celá řada dřevin, od války prakticky kompletně zmizely záhony, kvetoucí keřové patro i trvalkové podrosty. Toto vše by se do zahrady (parku) mělo opět navrátit.

Náletové dřeviny

Abychom ale zajistili možnost nové výsadby, je potřeba začít s tím, co je nejméně příjemné – kácením. Musí být odstraněny dřeviny nemocné a poškozené, dřeviny s nebezpečnou stavbou koruny (například tlakové větvení hrozící rozlomením) a nálety, které měly být před desítkami let odstraněny, ale nestalo se tak, proto jsou to dnes vzrostlé stromy. Jenže tyto vzrostlé nálety často odporují tomu, proč park chráníme – kompozici a záměru zahradníků v minulosti. Příkladem je původně zamýšlená skupina modřínů na jedné straně cesty, na druhé skupina javorů.

po odstranění náletů

Do modřínů nalétaly javory, které se před cca 40-50 lety měly odstranit, což se nestalo, je nutné je odstranit nyní, aby modřínům zbytečně nekonkurovaly. Dalším příkladem je skupina tří topolů, které rostou v tzv. trojsponu společně. V momentě, kdy jeden uschne, druhý vyvrátí vítr, tak třetí musíme pokácet, aby byly vysazeny tři topoly nové a opět rostly společně. Často slýchám slova, že “kácíme zdravé stromy”. Nevím, co k takovým slovům vede, ale není pravdou, že bychom káceli jen tak. Každý strom byl inventarizován, tedy určen druh, vyhodnocen jeho zdravotní stav, habitus, vitalita, případná onemocnění a perspektiva do budoucna. Na základě dokumentů od arboristů a lidí, kteří se této problematice věnují ve svém profesním životě, byl vyhodnocen stav a následně kácení, které dotčené orgány schválily. Strom bez díry v pařezu nemusí být zákonitě strom zdravý. Je nutné vzít v úvahu spousty dalších možností – strom byl poškozený větrem, měl olámané kosterní větve, byl zlomený, napadený houbami – například dřevomorem kořenovým apod. Takové stromy jsou nebezpečné a nezachráníme je. Z dlouhodobého hlediska  je nemá smysl nechávat přežívat, je lepší je nyní nahradit za novou sazenici stejného druhu.

Nová výsadba

V podzimních měsících bude do parku vy

sázeno na 250 nových stromů. Za posledních 7 let jsme vysázeli 50 stromů, tedy celkem se do zahrady (parku) dostane 300 nových stromů. Obnova také počítá s ošetřením dalších 300 stromů lezeckou technikou, kdy jsou odřezány suché větve, prováděn je zdravotní či redukční řez, a to podle potřeb daného stromu. Vše provádí odborně vzdělaní lidé pod dohledem autora projektu a památkové péče a také pod dohledem biologického dozoru, který projekt koriguje z hlediska potřeb zvlášť chráněných živočichů (páchník, netopýři apod.).

Obnova zahradních architektonických prvků

Obnovou projde i dva a půl kilometru cest, všechny stavby a navráceny budou i ty, které od války zmizely. Jezírku bude vyměněna izolační folie, neboť  voda přitékající do jezírka je zpoplatněna. Kompletně bude obnoveno oplocení, včetně historického dělícího plotu, který byl v parku od konce 19. století do začátku 90. let století dvacátého. Zámecká zahrada pak bude ve své jedné části přístupná bez omezení, a to včetně průchodu ke klapačce, a druhá část bude přístupná v návštěvní době a vstup do ní bude zpoplatněn. V této části areálu budou obnovené stavby, dětské hospodářství s expozicí a zvířaty, dětské hřiště, záhony, kvetoucí keře apod. Vstupné ještě není stanoveno, ale bude v řádu desetikorun s možností pořízení zvýhodněné permanentky.

Tento krok na první pohled vypadá nelibě, ale je nutné si uvědomit, že vstupné je příjmem zámku a stává se tak součástí rozpočtu – prostředků na údržbu. Vstupné do areálu není nic nového a řada jiných objektů takto funguje již desítky let. Je potřeba si uvědomit, že údržba areálu stojí nemalé peníze – je potřeba vynášet koše, opravovat lavičky, zajistit sběr odpadků po neukázněných návštěvnících, zajistit péči o stromy, sekat trávníky, pečovat o keře a záhony, cesty – na toto všechno se použije vstupné, které se do této části parku bude vybírat. Občas na zavedení vstupného do parku slýchám názor, že by se zámek i park měly vrátit do soukromých rukou – ano, řada hradů a zámků v soukromých rukách je, ale ani tam majitelé nedovolí, aby jim návštěvníci chodili všude zdarma, pokud vůbec návštěvu/prohlídku svého parku či zahrady dovolí.

Dočasné uzavření zahrady

Zámecká zahrada (park) je nyní uzavřena, protože jde o předané staveniště, pohybují se zde řemeslníci a stroje. Když to přeženu, tak na rozkopanou dálnici nebo stavbu bytovky taky veřejnost nesmí.

Milí spoluobčané, vím, že v současné době je obnova zámku a parku velmi diskutovanou záležitostí, jsem si vědom, že řada z vás nese nelibě zákaz vstupu do parku a zákaz vjezdu před hřebčín. Věřte mi ale, že až se zámek i park „vyloupnou“ po obnově, až se projdete parkem, který bude čistý, upravený a bude vypadat tak, jak doopravdy má – že sami uznáte, že všechna tato provozní opatření stála za to a měla smysl. Věřte mi, že obnova je naplánována a realizována opravdu profesionálně, důstojně a s velkým respektem jak k minulosti, tak k potřebám dnešního návštěvníka.

Jaroslav Bušta, kastelán

Zvýrazněno

Město připravuje dvě knihobudky


Městská knihovna se připravuje na správu prvních dvou knihobudek ve Slatiňanech: na plovárně a na dětském hřišti.

Knihobudka je veřejná knihovnička, kam mohou lidé nosit nepotřebné, ale stále ještě dobré knihy, a půjčovat či brát si jiné.

O dalších navržených místech se uvažuje také, ale bude rozhodnuto až po vyhodnocení těchto dvou stanovišť.

Knihobudka před nádražím v Berouně
Zvýrazněno

Návrh: Kameny zmizelých i ve Slatiňanech


Slatiňany se letos v srpnu připojí k městům, která si připomínají památku obětí holokaustu pokládáním kamenů zmizelých.

Ve Slatiňanech žila až do druhé světové války malá židovská komunita, kterou nacisté vyvraždili. Některá jména odvlečených Židů, kteří se už domů nikdy nevrátily,  jsou uvedena na pomníku v parku ve Vrchlického ulici. Vedení města Slatiňany se letos rozhodlo, že si památku zavražděných spoluobčanů připomene  podobně jako v sousední Chrudim položením stolpersteinů – takzvaných kamenů zmizelých.

Jde o kostky s mosaznou destičkou a stručnými životopisnými údaji, které budou připomínat oběti holokaustu.  Kdo si text na něm bude chtít přečíst, musí se sklonit. Uctí tak památku konkrétního člověka i všech šesti milionů Židů, kteří byli za války zavražděni.

V německých městech se tyto kameny objevují už od devadesátých let, před šesti lety se k této aktivitě přidaly jako první v Pardubickém kraji Svitavy a loni se připojila i Chrudim a letos Slatiňany.

S myšlenkou uctít oběti holokaustu položením pamětního kamene před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposled bydlel před deportací do koncentračního tábora, přišel v roce 1993 německý umělec Gunter Demnig. V roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, potom v Berlíně a dalších německých městech. Od té byly položeny desetitisíce kamenů ve stovkách evropských měst. Od roku 2008 se kameny nacházejí i v chodnících v České republice a jejich počet se uvádí v řádu několika set.

Ve Slatiňanech umístí Gunter Demnig šest kamenů 15. srpna dopoledne v ulici T. G. Masaryka. Dva stolpersteiny před dnešní pekárnou v budově čp. 117 budou připomínat Helenu a Pavla Stránské. Zajímavostí je, že zakladatel slatiňanské větve rodiny Stránských Maxmilian byl bratrem ministra v první československé vládě v roce 1918 Adolfa Stránského.  Rodina Stránských má dodnes na místním hřbitově pomník.

Další čtyři kameny se objeví před domem čp. 408 (dnešní Podlahářství Plotz), kde před prosincovým transportem v roce 1942 žila rodina Hermannových. Ta se do Slatiňan přestěhovala z Chrudimi.

Zvýrazněno

Úprava přechodu bude provedena podle návrhu předaného panem Málkem


Při jednání na prosincovém zastupitelstvu se zastupitelé dohodli s panem Málkem, že předloží do konce dubna 2018 vlastní návrh řešící bezpečnost přechodu, který by neomezil činnost jeho provozovny.

Projektant pana Málka předložil 30/4 návrh, který je podobný návrhu města z roku 2016 (s “trávníčky”) a jehož stavba byla loni přerušena.

Stavba bude tedy obnovena s tím, že město požádá o změnu stavby před dokončením k realizaci doplňku projektu předloženého panem Málkem.

Na prosincovém zastupitelstvu také pan Málek deklaroval, že se bude na své úpravě finančně podílet. Konkrétní podoba tohoto podílu však zatím nebyla dohodnuta.

Zvýrazněno

Ve Slatiňanech vznikne nová jednosměrka a do tří křižovatek budou umístěny prahy


Už během tohoto roku bude zjednosměrněna Klášterní ulice mezi Wolkerovou po Tyršovu, aby v ní mohl vzniknout parkovací pruh. Bohužel bude jednosměrná i pro cyklisty, pokud nepřimějeme zastupitele, aby s tím ještě něco udělali.

Klášterní bude podobně upravena i v úseku od TGM po Wolkerovu, která již jednosměrná je, kde budou do stávající vozovky dokonce vysazeny tři stromy.

Dále budou pro zpomalení provozu vyvýšeny křižovatky Tyršova x Nádražní, Tyršova x Klášterní a Tyršova x Palackého.

Zvýrazněno

ZŠ připomene Den země cyklojízdou kolem Slatiňan


U příležitosti Dne Země pořádá naše škola v pondělí 23. 4. 2018 během 1. a 2. vyučovací hodiny společnou jízdu na kolech a koloběžkách po Slatiňanech pro žáky 5. – 9. tříd. Jedná se o propagaci ekologického způsobu dopravy, zdravého životního stylu a také práv cyklistů v rámci silničního provozu. Věnovat se budeme i problematice BESIP.

Již od roku 1970 připomíná Den země každý rok 22. dubna nutnost ochrany životního prostředí, abychom nezapomínali, že bez vědomé snahy o ochranu prostředí má lidstvo potenciál zemi zničit a učinit obtížně obyvatelnou.

Focení před školou
školáci projíždějí ulicemi
Zvýrazněno

Oprava silnice vedoucí na obchvat Chrudimi


Silničáři opraví rozbitou cestu silnice třetí třídy vedoucí ze Tří Bubnů na nedokončený chrudimský obchvat. Správa a údržba silnic Pardubického kraje až dosud odmítala opravit cestu, která zatím supluje nedokončený obchvat, s poukazem na to, že ji po dostavbě obchvatu rekonstruuje Ředitelství silnic a dálnic. Nakonec samospráva Pardubického kraje rozhodla, že na rekonstrukci uvolní peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Zprávu o tom přinesl iDNES. cz a Deník.

Zvýrazněno

Petice proti úpravě přechodu před obchodem Málek


Při nákupu v prodejně Málek vás v těchto dnech možná požádají o podpis petice proti úpravě přechodu, která má omezit parkování v okolí přechodu a výjezdu pro zvětší bezpečnosti, ale trochu zkomplikuje parkování těsně před obchodem.

 

Zvýrazněno

Zbývá vykoupit méně než 20 pozemků


Necelá dvacítka pozemků zbývá vykoupit Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pod plánovanou druhou částí obchvatu Chrudimi. Vedle samotných výkupů probíhá rovněž zpracování znaleckých posudků na věcná břemena. Silničáři se zatím vypořádali s 264 majiteli pozemků z celkových 283, což činí 93%. Nejvíce parcel jim chybí na katastru Slatiňan.

V tomto roce by mělo ŘSD vypsat výběrové řízení na stavitele. Samotná stavba více než 4,5 kilometru dlouhé silnice má začít v červnu příštího roku.

Oficiálně by měla být stavba dokončena v roce 2021 ale předpokládá se, že na obchvat budou moci auta vyjet už v prosinci roku 2020 podobně, jako tomu bylo v roce 2015 při dokončení první části obchvatu Chrudimi.