Boží muka, pomníčky a kříže, stojící na návrších, křižovatkách či kolem dříve hojně užívaných cest, dokreslují půvab české krajiny. Lákají k zastavení, ke chvíli odpočinku.
Jedno takové milé zastavení – svídnická Boží muka – stojí hned vedle cesty vozové i pro pěší vedoucí ze Svídnice do Škrovádu.
Kříž s Ukřižovaným na tesaném pískovcovém podstavci na svých pozemcích a své náklady nechali postavit svídničtí rolníci Jan Sýkora a František Bureš již v roce 1903. Touto drobnou sakrální stavbou umístěnou pod dvěma lipami chtěli poděkovat za dobré a stálé živobytí pro své rodiny a zároveň vytvořit duchovní místo hned za vesnickými humny. Za velké účasti domácích i přespolních kříž posvětil 1. 6. 1903 na Svatodušní pondělí práčovský farář František Prokůpek, jak o tom svědčí záznam v práčovské farní knize uložené v okresním archivu.
Časem zmizela horní část s křížem a zůstala jen spodní pískovcová část. Horní část svépomocí obnovil a kolem roku 1991 osadil bývalý svídnický kronikář a kostelník práčovského kostela sv. Jakuba František Strouhal, který zemřel v roce 2020.
V roce 2007 byl na místě pouze pískovcový základ s kusem po ulomeném kovovým křížem. Tehdy Boží muka opravil na vlastní náklad Ladislav Zavřel ze Slatiňan s otcem. K tomuto místu zvaném Buršovy hrobky měl vztah už jako dítě, když např. v srpnu 1968 odtud pozoroval polské okupační tanky jedoucí po hlavní silnici k jihu. I v dospělosti se při svých toulkách krajinou jako myslivec zde rád pozastaví a potěší výhledem do kraje. Při první opravě k podstavci doplnili hlavu ze zrušené hrobky, do které vlepili jednoduchý kříž vyříznutý z pískovcové desky. Po týdnu však nalezli kříž ulomený a zničený. Tak ho nahradili jednoduchým železným křížem, který důkladněji připevnili k podkladu. Po měsíci někdo povalil celá boží muka včetně pískovcového podstavce. Při pádu se železný kříž ulomil, a tak podstavec postavili, srovnali a nechali ho tak, protože měli podezření, že ho někdo ničí záměrně a měli obavu, aby nerozmlátil i ten podstavec. Po půl roce na místě instalovali ještě jednoduchou lavičku, kterou důkladně připevnili k zemi. Navzdory tomu lavička asi po roce zmizela.1
(Zavřelovi opravili také tzv. Seifertův kříž na rozcestí nad Škrovádem a provedli repliku tzv. Tyrolského kříže u rybníka Perný v Kochánovicích.)
Na černobílém obrázku výše je zachycena vnučka Františka Strouhala – Veronika Sládková, která křížek s manželem Marcelem (který provozuje cykloopravnu u šišáku) opět obnovila v roce 2020. Původní pískovcový sokl doplnili nově vyrobeným křížem od uměleckého kováře Michala Ivančo (kovářství Flameus z Košumberku) s motivem srdce.
Srdcem mělo odkazovat na předchozí obnovu od Františka Strouhala z 90. let, která byla krátce po instalaci zničena vandaly a která obsahovala křesťanské symboly srdce, kříž a kotvu (viz obr.). Manželé Sládkovi upravili okolí, prořezali keře a doplnili lavičky, ze kterých je pěkný výhled na Trpišov. Chtěli tímto uctít dědovu památku a zároveň obnovit místo, kde lze příjemně spočinout.
Zastavme se a zamysleme s poděkováním těm, kteří pro kolemjdoucí tak krásné místo zřídili a udržují.
- Ladislav Zavřel ze Slatiňan osobně 16/8/2021[↩]
Jsem na Vás pyšná…Maty, Veru, Juditko a Vikoušku