Kolem Monaka přes silnici neustále přes silnici přebíhají skupiny divokých prasat, zvláště za setmění. Dnes např. přeběhlo 12 kusů, dvě auta naštěstí vše včas zjistila a tak nedošlo k nehodě.
… Pokračovat ve čtení „Řidiči pozor na skupinu divočáků kolem Monaca“
Ve slatiňanských Ozvěnách z letošního července byla veřejnost slovně i obrazem seznámena s návrhem nového řešení lávky pod zámkem.
V prvním z patnácti dílů „Hradů, zámků a tvrzí Království Českého“ sepsaných českým historikem a genealogem Augustem Sedláčkem,
Sbírku balad věnoval kněžně Auerspergové potomek starého východočeského rytířského rodu Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce (1835-1879). Narodil se v Lipce u Horního Bradla jako syn hospodářského úředníka části nasavrckého panství Auerspergů.
… Pokračovat ve čtení „Sbírka balad věnovaná Vilémíně Josefíně Auerspergové“
Mlynář Josef Jeřábek, jehož rodina držela oba svídnické mlýny od r. 1838, z toho mlýn dolní až do r. 1907, postavil ve Svídnici kříž v polích u dolního mlýna
Tři Bubny nám poskytují z výšky 303 m.n.m. nádherný výhled na Železné hory. Tato část obce Orle s gotickým kostelem sv. Jiří a pouhými třemi dalšími budovami– bývalou hájovnou, hostincem a hospodářským stavením, bývala místem velice známým.
Boží muka, pomníčky a kříže, stojící na návrších, křižovatkách či kolem dříve hojně užívaných cest, dokreslují půvab české krajiny. Lákají k zastavení, ke chvíli odpočinku.
Jedno takové milé zastavení – svídnická Boží muka – stojí hned vedle cesty vozové i pro pěší vedoucí ze Svídnice do Škrovádu.
Auerspergové patřili mezi nejstarší a nejurozenější rody habsburské monarchie. Také v českých zemích téměř 200 let – od poloviny 18. století byli jedním z nejváženějších a nejbohatších šlechtických rodů. Císařským diplomem z roku 1746 povýšil František I. svého přítele Jana Adama z Auerspergu a jeho prvorozené potomstvo do knížecího stavu.
Nehoda, při které zemřely čtyři třináctileté děti a dvě byly těžce zraněny. Nalézá se při asfaltové lesní cestě, vedoucí od rybníku Perný v kochánovickém rybničním úvalu ve směru k hájence u Smrkova Týnce pod Zabitým kopcem.
Pardubičtí zastupitelé splnili slib daný veřejnosti a na náklady obce nyní postavili nový náhrobek nad rovem spisovatele Jaromíra Johna a jeho rodiny.
Ze starého, již téměř rozpadlého náhrobku, byla věrně přenesena všechna data rodiny Markalousových a rodiny Kratochvílových, ze které pocházela matka spisovatele.
Hrob rodiny je umístěn na hřbitově v Pardubičkách, poblíž vchodu do kostela sv. Jiljí.
… Pokračovat ve čtení „Pardubice obnovily náhrobek Jaromíra Johna v Pardubičkách“
Tento článek jsem otiskla původně ve Vlastivědných listech 2017/5 na str. 18 a 19.
Podobu české krajiny jedinečným způsobem dotvářejí a zdobí drobné stavby – kapličky, Boží muka, kříže. Důvod jejich vzniku byl různý, mnohé byly postaveny jako poděkování rodin za stálé živobytí, ke cti a chvále Boží, jak i nápisy na nich uvádějí. V Chrudimi a jejím blízkém okolí najdeme několik takových památek.
Sloup sv. Václava v Chrudimi
V Chrudimi,
… Pokračovat ve čtení „Ku cti a chvále Boží – historie některých křížů“
* 16.4.1882 Klatovy + 24.4.1952 Jaroměř
Vlastním jménem Bohumil Markalous, český prozaik, fejetonista, estetik, výtvarný kritik, novinář a učitel, autor psychologických povídek a románů, který žil několik let i v Chrudimi a ve Škrovádě.
… Pokračovat ve čtení „Téma: John Jaromír (Markalous Bohumil)“
