Stránští, rodina politiků, ministrů, novinářů, právníků, obchodníků

(doplněná verze článku z Ozvěn 7/2023)

Dlouhých 130 let letos uplyne od  vzniku Lidových novin, dodnes vydávaného deníku. Podstatnou úlohu při jeho založení a rozvoji měla rodina Stránských, včetně její slatiňanské větve.

Zakladatelem Lidových novin v roce 1893 a  prvním vydavatelem, od roku  1898  i výhradním vlastníkem, byl JUDr. Adolf Stránský /1855-1931/, úspěšný brněnský advokát, významný politik, od roku  1895  poslanec  moravského sněmu a později i říšské rady. Svou úrovní a zaměřením upoutaly Lidové noviny pozornost řady literátů – mj. Dyk, Toman, Sova, Šrámek, Mahen, Těsnohlídek, Neumann, bří Čapkové, Peroutka – ti všichni jako dlouholetí pravidelní přispěvatelé pozvedli prestiž deníku a tím i Stránského vliv na brněnské kulturní klima a veřejné dění. Adolf Stránský měl dlouhodobě pevné politické postavení vůdce české Moravy, v roce 1918 se v Brně podílel na státním převratu a vyhlášení Československé republiky. Stal se poslancem revolučního Národního shromáždění a ministrem obchodu v první československé Kramářově vládě.

V roce 1890 postavil slatiňanský stavitel Jan Schmoranz pro obchodníka Maxmiliana Stránského (staršího bratra JUDr. Adolfa Stránského a jeho ženu Františku roz. Gottliebovou) na hlavní ulici ve Slatiňanech obchodní dům – č. p. 117, do kterého se z vedlejšího domu č. p. 91 přestěhovala i rodina. Na poměry tehdy dvoutisícové obce to byl obchod s nezvykle  širokou nabídkou: potraviny, textil, potřeby pro domácnost i pro hospodářství. Obchodu se dařilo, rodina mohla dobře finančně zajistit potomky. Maxmilián Stránský byl až do r. 1902 vlastníkem továrny na trikotové prádlo a cvočkárny v Chrudimi. Se svou manželkou Františkou je pohřben na židovském hřbitově v Chrudimi.

Syn  Alfréd /1879 -1927/ vystudoval právnickou fakultu UK v Praze, byl zaměstnán jako armádní auditor, ministerský tajemník, zejména však jako  právník a ředitel Lidových novin. Vlastníkem deníku byl  po r. 1907 syn Adolfa Stránského, JUDr. Jaroslav Stránský, profesor práva trestního na Masarykově universitě v Brně, novinář, politik, později člen londýnské exilové vlády a poválečný ministr spravedlnosti  a školství.

V roce 1920 se JUDr.  Alfréd  Stránský v brněnském  kostele sv. Jakuba, oženil s Miladou roz. Lustigovou. Zemřel nečekaně v Brně  22. 2. 1927  na chřipku, převezen byl na vlastní  přání k církevnímu pohřbu do Slatiňan a na tamním hřbitově uložen  do rodinné hrobky Stránských. Smutečním řečníkem  na pohřbu  26. 2. 1927  byl jeho  blízký přítel PhDr.  Arne Novák,  literární kritik a historik, profesor bohemistiky Masarykovy university  v Brně /později také její rektor/. Arne Novák  do roku l939 vlastnil po své matce, spisovatelce Tereze Novákové,  dům v Proseči. Slatiňany, přilehlá obora s Peklem a Strádovem byly místem  jeho častých  výletů. Slatiňanský Miroslav Kroufek vyfotografoval pohřební průvod při  cestě z kostela sv. Martina na hřbitov. Týden po pohřbu zaslal fotografii neteři zemřelého Miladě Strassové, dceři chrudimského  advokáta JUDr. Eduarda Strasse a jeho manželky Marty roz. Stránské ze Slatiňan. Zvětšením  fotografie p. Kroufka zjistíme, že paní Miladu Stránskou za rakví zesnulého doprovází JUDr. Jaroslav Stránský, který byl také svědkem  při uzavření jejich manželství. JUDr. Stránský, později  člen londýnské exilové vlády a poválečný ministr čs.  vlády,  je také čestným občanem Města Chrudimě.

Shodou okolností právě Milada, později   provdaná Carré, jako jediná z této chrudimské rodiny Strassových přežila holocaust. Se svým manželem, pařížským právníkem, včas uprchla před nacisty do Francie  a manželovi se podařilo utajit její židovský původ. JUDr. Eduard Strass za první světové války  pomohl četným židovským uprchlíkům z Haliče a Bukoviny zajištěním práce a bydlení. Také ve Slatiňanech, v domcích v Husově ulici,  byli uprchlíci jeho pomocí a pomocí obce ubytováni.

Války, politické a společenské zvraty minulého století způsobily, že rodiny Adolfa a Maxmiliána Stránských, synů chudého židovského povozníka a obchodníka, nemohly ve svém díle pokračovat. Mnohé z jejich dlouholeté  usilovné práce však přetrvalo a zaslouží připomenutí.

Děkuji panu Michalovi Dubskému za laskavé zapůjčení fotografie z pohřbu  A. Stránského a panu ing. Jiřímu Peškovi děkuji neméně za úpravu fotografií.

sdělení M. Kroufka neteři zemřelého Miladě Strassové.
pohřební průvod přecházející slatiňanský most

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.