* 17. února 1853 Louny + 9. září 1912 Domažlice1
Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida, byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel, který ve Slatiňanech opakovaně pobýval. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře.1
Po maturitě v Klatovech (1872) vstoupil devatenáctiletý Jaroslav Vrchlický na podzim roku 1872 do pražského Arcibiskupského semináře.[1] Bylo to dáno jednak rodinnou tradicí (kněžské povolání vykonávali Vrchlického tři strýcové), jednak i vzpomínkami na chlapecká léta strávená u jednoho z nich (Antonína Koláře) na faře v Ovčárech u Kolína, a v neposlední řadě i vidinou finančního zabezpečení během služby na faře a možnosti věnovat se současně i vlastní literární tvorbě.[1] Počáteční dobrý dojem z přijetí jeho osoby v semináři byl ale již v únoru 1873 vystřídán Vrchlického znechucením (mizerná kuchyně v refektáři, ledová zima v nevytápěných ložnicích, ustavičný dozor nad každým krokem kleriků, donášení či špiclování ze strany některých kolegů a v neposlední řadě nedostatek času na literární tvorbu). Po jednom semestru kněžský seminář Vrchlický opustil, pokud z něho nebyl přímo vyloučen.[1] Příčinou jeho odchodu byla nejspíše Vrchlickým vyhraná sázka o „nejsprostší českou báseň“, když se takto vsadil s jedním ze svých církevních učitelů.[1] Po opuštění semináře zahájil Jaroslav Vrchlický studium na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (studoval zde dějepis, filozofii a románskou filologii).2
Jednou zde náhodou zastavil a v obci se mu tak zalíbilo, že zde trávil každé univerzitní prázdniny mezi lety 1890 až 1909 i s rodinou, kromě r. 1904. Při dlouhých procházkách po okolí si oblíbil návrší s krásným výhledem. Často zde seděl u mariánského sloupu, díval se do kraje a hledal inspiraci lidmi, přírodou a historií. Mnoho z dojmů načerpaných ve Slatiňanech zachytil i ve sbírkách “Má vlast” a “Duše – mimoza”.3 Na procházky do okolí chodil téměř za každého počasí a měl svá oblíbená místa v parku, u Švýcárny, v oboře a zvláště u Panny Marie.4
Dne 2.května 1926 byla slavnostně odhalena deska s reliéfem básníkovým (od Otakara Spaniela) na skalce u Panny Marie. Od té doby se tomuto místu říká „Návrší Jaroslava Vrchlického“.4
Dílo
- (doplňte)
- Rytíř Smil (Jaroslav_Vrchlický) | Písmák.cz (pismak.cz) Rytíř Smil – Wikipedie (wikipedia.org)
- (doplňte)
- wikipedia – Jaroslav Vrchlický – 8/2021[↩][↩]
- Rytíř Smil – Wikipedie (wikipedia.org)[↩]
- Ozvěny 8/2004 – Milan Vorel: Poslední návštěvy Jaroslava Vrchlického[↩]
- stránky města Slatiňany – Osobnosti – 8/2021[↩][↩]
2 komentáře u „Téma: Vrchlický Jaroslav – Frida Emil Jakub“