V prvním z patnácti dílů „Hradů, zámků a tvrzí Království Českého“ sepsaných českým historikem a genealogem Augustem Sedláčkem, který byl věnován Chrudimsku a vydán roku 1882, je ve stati nazvané „Trpíšov tvrz“ zapsáno:
„Také ve vsi Trpíšově /j. od Slatiňan/ bývala tvrz, která již před dávnými časy zanikla, stop po sobě nepozůstavivši. Na ni seděl ke konci 14. století Jan Kabát a po něm dcera jeho Markéta. Když tato zemřela a zboží její na krále spadlo, vyprosil si Jan z Němčic na králi tvrz Trpíšov s dvorem a plat ve vsi Libanicích, i dáno mu, aby odtud konal manské služby k Vyšehradu. Ves, jejížto část již r. 1371 ke Slatiňanům patřila, dostala se i s tvrzí a dvorem ještě v 15. století ke Slatiňanům“.1
Tvrz stávala pravděpodobně na skále nad č. p. 1. Přečkala doby husitských válek, kdy zjara v roce 1421 byl zcela pobořen a vypálen chrudimskými městskými husity nedaleký práčovský benediktinský klášter, ale poté už postupně pustla až zanikla. S největší pravděpodobností se tak stalo na sklonku 16. století /v té době nebyl již obýván a chátral také nedaleký hrad Rabštejnek, desítky let byl pustý i hrad Strádov/. Když byl usnesením českého zemského sněmu v roce 1652 v českých zemích nařízen soupis zemědělské půdy pro berní účely, bylo v Trpišově nalezeno pouze 6 selských statků, 4 chalupy, 4 zemědělské usedlosti byly pusté.2Tvrz stávala v severní části vsi na vyvýšené skále nazývané Hrobka nebo také Filipova hrobka. Bezpečí obyvatelům tvrze s přilehlým hospodářským dvorcem zaručoval kromě opevnění téměř kruhový rozhled do širokého okolí.
V letech 1927 a 1928 hledal na Hrobce základy tvrze pan František Hoffmann, trpišovský stavitel a kronikář /nyní již ztracenou trpišovskou kroniku sepsal pečlivě až do roku 1936/. Na skále nechal provést mnoho vykopávek, ale základy, sklepy či podzemní chodby zaniklé tvrze objeveny nebyly.2 Tvrze byly stavěny jako rodová sídla nižší šlechty v době od konce 13. stolení zhruba do války třicetileté. Stavby to nebyly rozsáhlé, opevněná tvrz zpravidla kruhového či oválného půdorysu měla většinou vrchní obytnou část či věž dřevěnou. Zřejmě i proto téměř po pěti stech letech od zániku tvrze nebyly stopy po ni nalezeny.
Z místa, kde tvrz stála, se můžeme potěšit krásným rozhledem po okolí. Na přiložených snímcích přes střechy trpišovských domů spatříme kromě částí Trpišova také Svídnici, Lukavici, část Slatiňan, Tři Bubny… Z výše koruny vzrostlé lípy stojící na nejvyšším místě Hrobky můžete při troše odvahy vidět mnohem dál. Za povšimnutí stojí skutečnost, že nynější zástavba obce rodinnými domky v těsném okolí zaniklé tvrze přesně obkresluje ovál skalní vyvýšeniny, kde tvrz s dvorcem stávala.
Za laskavé umožnění vstupu na soukromé pozemky na Hrobce děkuji paní Janě Novotné a paní Janě Michkové.
(titulní obrázek je pouze ilustrační)
- August Sedláček „Hrady, zámky a tvrze Království Českého“, Praha 1882[↩]
- Záznamy trpišovských pamětníků z r. 1980[↩][↩]
Odkaz: Ozvěny 8/2022