Slatiňanské pozastavení organizuje město od roku 2007. Deset ročníků poté proběhlo za sebou v zámeckém parku proti hřebčínu, a to vždy v květnu. Potom následovala pětiletá pauza kvůli velké rekonstrukci parku a pak covidu, který opět nedovolil tuto akci uskutečnit1.
Za socialismu jim předcházely Mírové slavnosti ve slatiňanském parku. Konaly se už za hluboké totality pod taktovkou Svazu československo-sovětského přátelství. „Na tribuně z betonu a železa tehdy zněly projevy, jako děti jsme tam musely jít povinně. Jediné pozitivní na tom bylo, že mi mamka při té slavnosti koupila nějaké ovoce, protože tam na rozdíl od obchodů ve městě bylo všeho dost. Komunisti se museli ukázat ve snaze říct, jak pěkně si tu všichni žijeme.“ „To muselo všechno časově klapat. Banány dozrávaly v chrudimských velkoobchodních skladech v areálu pivovaru v podzemí, aby se mohly dát do prodeje přesně v den, kdy se mírové slavnosti ve Slatiňanech konaly.“1
Po pádu režimu byla odstraněna železná konstrukce i betonový podstavec. Květnové slavnosti se poté nějakou dobu konaly na náměstí nedaleko školy, ale potom se opět přestěhovaly do parku pod názvem Slatiňanské pozastavení.1
- Dřív to byla povinná mírová slavnost. Dnes je z ní známé Slatiňanské pozastavení – Chrudimský deník (denik.cz)[↩][↩][↩]