Vlajka EU

Dvanáct žlutých hvězd na modrém pozadí. Hvězdy jsou rozmístěny ve stejných pozicích jako číslice na ciferníku hodin a otočeny všechny stejně: dvěma hroty dole, jedním nahoře.

Historie

Modrá vlajka se žlutými hvězdami byl původně symbol celého poválečného kontinentu, a to z rozhodnutí Rady Evropy, jiné instituce, než je EU. Unie pouze vlajku později, v osmdesátých letech, přijala za svou. Počet dvanácti hvězd má pak cosi dělat s mariánským symbolem. Panna Marie je často vyobrazována s dvanácti hvězdami okolo hlavy – podle dvanácti kmenů Izraele – a otcové zakladatelé spojené Evropy byli hluboce věřící.

Pokračovat ve čtení „Vlajka EU“

V globalizovaném světě národním státům dochází dech

Objektivně existují problémy a výzvy celo kontinentálního rozměru, s nimiž se jednotlivé státy samy nejsou schopny vypořádat (bezpečnost, migrace, klimatické změny, nárůst moci nadnárodních korporací apod.) a jejichž řešení evropský občan přirozeně očekává od mezinárodní organizace kontinentálního rozměru – od EU.

Těmto výzvám ale neodpovídají ani pravomoci EU, ani přidělené rozpočtové prostředky, ani institucionální uspořádání. Pohledem na rozpočet EU se zdá, že absolutní prioritou EU je zemědělství. Přitom podle Eurobarometru významná většina Evropanů opakovaně žádá větší integraci jako odpověď na tyto celokontinentální výzvy.*

Žijeme ve světě,

Pokračovat ve čtení „V globalizovaném světě národním státům dochází dech“

Volná evropská měsíční jízdenka pro 18ti-leté

Evropští lidovci v roce 2016 v Evropském parlamentu navrhli poskytnout měsíční jízdenku zdarma všem mladým, kteří právě dosáhli 18 ti let. Slibují si od toho, že umožnění cestování a poznávání světa lidem, kteří už z toho mají rozum, nemívají ještě velké závazky, ale nemají na to peníze.

V červnu 2018 proběhl zkušební projekt s nepatrným rozpočtem jen asi pro 20 tis. mladých lidí (z celkového počtu 4,5 mil), kteří měli být vybráni na základě vyplněného dotazníku o své cestě.

Pokračovat ve čtení „Volná evropská měsíční jízdenka pro 18ti-leté“

Návrh: Vyvěšování vlajek EU při státních svátcích

Státní vlajku jsou podle zákona O užívání státních symbolů ČR povinny vyvěšovat školy, státní instituce, kraje a obce během státních svátků a dalších významných dnů.

Naopak vlajka EU se vyvěšuje dobrovolně (povinně musí být vyvěšena akorát v den voleb do Evorpského parlamentu na volebních místnostech).

Mnoho z nás nepřemýšlí příliš nad tím, jestli je pro nás členství v EU dobré nebo ne, jestli pro nás znamená omezení suverenity –

Pokračovat ve čteníNávrh: Vyvěšování vlajek EU při státních svátcích“

V evrovolbách mírně posílili evroskeptici. Slatiňáci mají podobné preference jako zbytek EU.

Politických komentářů výsledků evrovoleb v ČR a v celé unii bude jistě dost. Proto nabízím hlavně tabulku, ze které je patrné, že ve Slatiňanech se volilo

Pokračovat ve čtení „V evrovolbách mírně posílili evroskeptici. Slatiňáci mají podobné preference jako zbytek EU.“

Cestováním k míru

Myslím si, že v naší zemi máme díky míru v Evropě, členství v EU a Shengenském prostoru tak dobré možnosti cestování, jaké jsme neměli nikdy v minulosti. I když byly před 100 lety volnější hranice, zase byla obtížnější přeprava a těžší obživa… škoda toho nevyužít.

Věřím, že cestování a poznávání lidí jiných kultur, ras i národů pomáhá rozbíjet mnohdy záměrně nepravdivé předsudky. Nemyslím teď týdenní pobyt v hotelu u moře, tím toho z dané země poznáme asi jako anglický turista,

Pokračovat ve čtení „Cestováním k míru“

Universum: Budoucnost má Evropa regionů

Výtah z eseje Evropský systém rakouského autora Roberta Menasse. Proč mnozí tolik lpí na „národních zájmech“? Proč jsou nesmyslné?
Vybírám: 

  • (Rozhněvaný občan) svírá ruku v pěst (…) Bojuje proti politice tam, kde ji postřehne, tedy na lokální úrovni (kvůli nádraží, tunelu, letištní dráze), ale pak volí právě tu politiku, jež obhajuje jeho „národní zájmy“ aniž dokáže říct, co by to mělo být. Jaké to člověk může mít asi zájmy, které se zásadně odlišují od zájmů občana jiného národa?

Pokračovat ve čtení „Universum: Budoucnost má Evropa regionů“

Universum: Hledáme druhý dech, aneb kde se bere nárůst populismu u nás i ve světě?

Universum: Hledáme druhý dech

Zajímavé shrnutí novodobého vývoje ve střední Evropě a v Evropské unii. Kde se vzal dnes tak významný populismus? Výtah z přednášky historika a politologa Jacques Rupnika působícího v minulosti i ve Východní Evropě přineslo Universum Universum 4/2017. Celý článek zde.

Z článku vybírám:

  • Brexit nazval The Spectator největší vzpourou proti establishmentu od konce 19. století. Volbu Donalda Trumpa uvítal maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro The Daily Telegraph hned druhý den po volbě: „Brexit nám otevřel dveře,“ řekl v něm,

Pokračovat ve čtení „Universum: Hledáme druhý dech, aneb kde se bere nárůst populismu u nás i ve světě?“