Naše společnost vnímá staré lidi jen jako pasivní příjemce čehosi. Už označení důchodce je tragické. My je „nálepkujeme“. Posouváme je tím do role příjemců důchodu. Pro seniory je to nesmírně zraňující.1
Ve společnosti se můžeme setkat s různými osloveními a pojmy: geront, senescent, důchodce nebo starý. Vondráček (1975) in Haškovcová (2010) upozorňují na to, že v minulosti byli staří lidé pojmenováváni často velmi nelichotivě: „bába a dědek“, popřípadě „stařec a stařena“. Dodnes se používá v běžném oslovení v kontaktu s obyvateli Domů pro seniory familiérní oslovení „babi“, babina, dědoušek, „babičky“ a „dědečkové“. V odborné literatuře 70. let se a zavedl pojem přestárlí občané a setkáváme se s pojmem gerón (z řeckého gerontos – starý člověk). Ve stejnou dobu nastala snaha změnit zavedené termíny za označení „ dříve narození občané“, od čehož bylo ale také upuštěno. V současné době je nejčastěji užíváno významově neutrálního termínu „senior“. Samotný termín „senior“ (z latinského senex, senis – starý, senior – starší) což je označení posledních etap ontogenetického vývoje člověka – jaký mi jsou stárnutí, stáří, umírání a smrt. Patrně nejlepším řešením je podle Haškovcové (2010) označovat seniory jako „starší občany“.2
Stářím a stárnutím a naukou o nich se zabývá Gerontologie (pojem „gerontologie“ poprvé vymezil nositel Nobelovy ceny I. I. Mečnikov v roce 1903). Její název je odvozený z řeckého slova „gerón“ – stařec.2
- MUDr. Iva Holmerová předsedkyně České gerontologické společnosti a spoluzakladatelka České alzheimerovské společnosti, však vnímá postoj společnosti k seniorům odlišně: – zdroj: ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra psychologie CHÁPÁNÍ SMYSLU ŽIVOTA U SENIORŮ Diplomová práce Magdalena Edlová Sociální politika a sociální práce (2011-2013)DP – Edlova.pdf (zcu.cz)[↩]
- ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra psychologie CHÁPÁNÍ SMYSLU ŽIVOTA U SENIORŮ Diplomová práce Magdalena Edlová Sociální politika a sociální práce (2011-2013)DP – Edlova.pdf (zcu.cz)[↩][↩]