• Téma: Svídnická Boží muka u seníku
• Téma: Dva pískovcové kříže na odbočce k seníku
• Téma: Kříže, křížky, pomníky, památníky a sochy

Tento článek jsem otiskla původně ve Vlastivědných listech 2017/5 na str. 18 a 19.

Podobu české krajiny jedinečným způsobem dotvářejí a zdobí drobné stavby – kapličky, Boží muka, kříže. Důvod jejich vzniku byl různý, mnohé byly postaveny jako poděkování rodin za stálé živobytí, ke cti a chvále Boží, jak i nápisy na nich uvádějí. V Chrudimi a jejím blízkém okolí najdeme několik takových památek.

Sloup sv. Václava v Chrudimi

V Chrudimi, na křižovatce silnic do Vysokého Mýta a do Slatiňan, stojí barokní sochařská památka známá jako sloup sv. Václava. Z nápisu na podstavci sloupu se dozvíme, že původně to byl sloup Umučení Páně. Nápis
na sloupu v českém překladu: „Léta Páně 1641 tato památka umučení Páně postavena ke cti a Bohu chvále s nákladem měštěnína pana Jana Máje.“ Sloup byl tehdy postaven na obecním travnatém pozemku, tzv. obecním průhonu, tj. v místě, „kde městský a novoměstský dobytek v čas vyhánění od slouhy své vydechnutí a odpočinutí mívá“. Je vyzdoben plastikou vinných listů a hroznů, protože stál nad vinohrady, založenými na svazích nad Podkopanickým mlýnem, které se táhly až na Pumberka. Dcera mlynáře Jana Máje, Anna Bergmannová z Lindenberku, dala na vrchol sloupu postavit v r. 1702 sochu sv. Václava (patrona vinařů), o čemž svědčí nápis „Sv. Václava léta l702 šťastně vyzdvižený a k větší ozdobě, též ke cti a chvále Boží od Anny Bergmanové z Lindenberku, dcery pana Jana Máje, postavený. Svatý Václave, oroduj za nás“. Znak dárkyně sochy je umístěn
na sloupovém podstavci. Při opravě sochy na ni již nebyla vrácena původní lucerna.

Obec Chrudim prodala v r. 1651 mlýn Májov chrudimskému kupci Janu Májovi a jeho manželce Dorotě. Po nich vlastnil mlýn jejich syn Filip Jakub Antonín Máj, také kupec, stavebník domu čp. 108/I na chrudimském hlavním náměstí. Dům má dodnes zachovaný krásný portál, na kterém jsou vyvedeny iniciály jeho jména. Mlýn s pozemky a přilehlým dvorem převzal v r. 1693 Josef František hrabě ze Schönfeldu, název Májov si však mlýn zachoval podnes.

Svobodův kříž u cesty ke Třem Bubnům

U silnice z Chrudimi do Kočí, v místech, kde odbočuje silnice ke Třem Bubnům, stojí kamenný tzv. Svobodův kříž. Kříž nechal postavit r. 1858 chrudimský rodák a kolínský děkan Jan Svoboda, propagátor Salvátorského kultu, se sourozenci Václavem a Annou na paměť svých rodičů, jak uvádí jeden z nápisů na kříži, dodnes dobře čitelný: „K úctě Boží a vděčné památce svých rodičů: Vácslava Svobody, měšťana a držitele mlýna Klovásova a Anny rozené Skálové.“ Klobásovský mlýn (dnes již dávno zaniklý – součást umělého kluziště) získal koupí od obce chrudimské v r. 1746 jejich předek Řehoř Svoboda a mlýn zůstal v rodě početné další generace až
do r. 1907.

Kříž postavený J. P. Seifertem u Škrovádu

Při cestě ze Škrovádu ke Svídnici je kamenný kříž, nyní restaurovaný, na kterém je v kartuši německý nápis, ze kterého je zřejmé, že tento kříž nechal v r. 1735 vystavět Jan Petr Seifert ze Svídnice, majitel tamější papírny.

Svídnický kříž papírníka Ritschela

Další majitel svídnické papírny, Jan Antonín Ritschel, postavil v r. 1759 proti papírně kamenný kříž s reliéfem Jana Nepomuckého na podstavci. Z dochovaného nápisu na podstavci kříže je také zřejmý záměr postavení kříže: ke chvále Boží.

Původní svídnická boží muka od J. Sýkory a F. Bureše

Poblíž cesty vedoucí ze Svídnice do Škrovádu nechali dva svídničtí rolníci (Jan Sýkora a František Bureš) na svých pozemcích a na  své náklady v r. 1903 zhotovit pod vzrostlými lipami kříž s Ukřižovaným na tesaném pískovcovém podstavci. Posvěcen byl na Svatodušní pondělí 1.6.1903 za velké účasti místních i přespolních. Rolníci chtěli tímto počinem poděkovat za dobré a stálé živobytí pro sebe a své rodiny, měli však také na mysli vznik duchovního místa těsně nad obcí. Dochováno zůstalo pouze torzo kříže.

Většina z uvedených památek, mnohdy nezanedbatelné kulturní hodnoty, je péčí obcí udržována ve velmi dobrém stavu.