Skácení lip na hřbitově ve Slatiňanech

Můj příspěvek je reakcí na událost a na článek pana starosty, který nadepsal údržba stromů na hřbitově. V  článku je uvedeno, že hrozilo jejich statické selhání z důvodu jejich špatného stavu a ohrožení života a zdraví osob a ohrožení majetku.

Pokud šlo skutečně o havarijní stav skácených lip a ne pouze o dodatečné zdůvodnění překotného kácení, potom se naskýtá otázka, proč nebyla dříve prováděna údržba stromů tak, aby havarijní situace nenastala.

Pečujeme o dva hroby našich prarodičů. Jsou doslova několik kroků od pokácených lip a troufám si říct, že situace nebyla tak dramatická, jak by se mohlo zdát ze sdělení pana starosty. Přinejmenším by se našel čas o záměru kácení nějakým způsobem informovat veřejnost, abychom, stejně jako mnoho dalších, nezůstali stát nad vykonaným „dílem“ s otevřenou pusou. Nestalo se. Nebyl tomu zřejmě přičítán větší význam. Ani s možnou odezvou veřejnosti se moc nepočítalo. Záležitost se řešila jako privátní věc vykonavatele.

K rozhodování o skácení dvou stoletých lip na hřbitově, kde větší a starší nebyla prokazatelně zdravá, bylo možno přistoupit dvěma způsoby. Způsobem alibistickým s otázkou na nějakého posuzovatele /pokud nějaký byl/, zda je potřeba lípy, s ohledem na jejich stav, skácet.  Lze očekávat kladnou odpověď, při povrchní polemice lze čin obhájit a od problému máme pokoj. Je také ale potřeba si položit otázku, zda se posuzování týkalo i lípy s menším obvodem kmene. Ze zbylého pařezu se zdá, že zdravého dřeva je po celém obvodě dostatek a pravděpodobně mohla i bez nějakého zásahu žít při nejmenším další desítky let. Vzalo se to však při jednom.

Bylo možno si také položit otázku, zda stromy, jejichž hodnota je dle mého názoru nenahraditelná, jde nějakým způsobem ošetřit a stabilizovat, v podstatě zachránit. V místě kácení takové stromy nebudou již nikdy. Pokud by se snad vysadily nové, do podoby skácených by vyspěly asi za sto let, takže z pohledu příštích několika generací nikdy.

Následující je moje laická úvaha, ale myslím, že něco pravdy na ní bude. U dutých stromů, v tomto případě jedné lípy, se uplatňuje fenomén stébla trávy nebo obilí, které jsou také duté a přesto se nelámou. Pomyslné kolénko na stéblu se dá nahradit vhodnou bandáží kmene, provést ošetření dutiny, aby se proces trouchnivění zastavil a koruně případně odlehčit odstraněním některých větví. Takto ošetřených lip je v Česku bezpočet. Zkušený odborník by při položení  otázky, je li možno stromy nějak ošetřit a při zachování bezpečnosti zachránit, jistě poradil.

Na hřbitov bychom se měli dívat jako na místo posledního odpočinku našich předků, k nimž jsme pociťovali úctu. Prostředí hřbitova by mělo být pro návštěvníky vhodné k meditaci, duševnímu vyrovnání a zklidnění. Hřbitov by měl být vizitkou obce a příkladem péče o veřejná místa, v nichž lze stále ještě nalézt významné hodnoty. Ve Slatiňanech takový přístup nevidím a nic na tom nemění ani nová hřbitovní brána. Připomenu z hlediska hřbitova nevhodný postup při stavebním řízení před stavbou nové haly Kobitu, diskusní příspěvek na zasedání zastupitelstva 10.4.2019*1, Slatiňanské noviny (duben 2019) nebo třeba chaotickou údržbu hřbitovní zeleně.

U nové hřbitovní brány bych uvítal tabulku informující  návštěvníky, že vcházejí na městský hřbitov a ne na veřejné pohřebiště, jak to vidíme u dosavadních dvou vchodů.

Odkaz: zápis ze zastupitelstva, str. 13

3 komentáře u „Skácení lip na hřbitově ve Slatiňanech“

  1. Při listování staršími pomyslnými stránkami Slatiňáku jsem narazil na fotografii dvou starých, nyní již skácených, lip na našem hřbitově. Je z 19.10.2019 od Davida Svobody a je pořízena z místa zbourané márnice. Fotografie nám ukazuje cestu ke kříži tak, jak ji měl asi na mysli arch. Schmoranz při zakládání hřbitova. Skácené lípy nejspíše pamatují počátky hřbitova. Spolu s křížem tvořily centrální hřbitovní dominantu, která by právě nyní vynikla po otevření nové brány. Tak si to arch. Schmoranz asi představoval. Skácení lip je ošklivým dárkem k očekávané události otevření nové brány, která je právě v místech, kde byla původně arch. Schmoranzem plánována.
    před rokem
    Současný stav

  2. Já jsem z Chrudimi a na hřbitově ve Slatiňanech máme hroby našich příbuzných. Celkem se staráme o 3 hroby.

    U našich hrobů jsme měli vzrostlé a zdravé túje, které byly vykáceny bez našeho vědomí a ještě tam byl zanechán veškerý nepořádek.

    Takto bylo postupováno i v dalších případech až se hřbitov změnil v neutěšený prostor s pohledem na sousedící továrnu.

    Vyvrcholení tohoto počínání bylo skácení lípy těsně před Dušičkami a zarovnání kamenného kříže pořezanými větvemi a kmenem. Při návštěvě hrobu ve čtvrtek 29.10.2020 a zjištění této skutečnosti jsem se tam setkala se zástupcem města, který mě ujišťoval, že v pátek bude tento nepořádek odklizen, bohužel se tak nestalo.

    Ke kácení vzrostlých stromů, které jsou v mnoha případech neodmyslitelnou součástí hřbitova, by se mělo přistupovat s daleko větší zodpovědností a citem.

    To, co se děje na hřbitově ve Slatiňanech je pro mě nepochopitelné, protože v Chrudimi máme také hroby, ale takto hrubé zásahy do zeleně se nedějí a věřím, že se ani dít nebudou.

  3. S panem doktorem nelze nesouhlasit. U stromů tak velkých a krásných a na tak citlivém místě se měly skutečně zvážit všechny možnosti řešení. Všichni známe mnoho starých stromů, které by bez odborného ošetření už dávno spadly, ale takto stojí dál a nejsou nebezpečné. Je možné, že by i zkušený dendrolog nakonec rozhodl o pokácení lip, ale je také možné, že by našel způsob záchrany alespoň jednoho stromu. Možná by bylo dobré zveřejnit odborný posudek, tedy pokud byl nějaký vypracován. Takto by si mohl leckterý občan říci, že ten hřbitov naší radnici prostě nejde.
    zdeněk jirásek

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.