Pověst o strážci Švýcárny

pověst o strážci Švýcárny - portrét dobrého veterináře starosty Jeníka

Bylo nebylo… přijměme pozvání do Švýcárny a nechme se přenést do fantazie…

V dávných dobách byla Švýcárna zásobárnou jídla pro zdejší zámek. Sloužil zde i pacholek Francek. Byl sice pracovitý, ale tak trochu i kradl. Někdy vajíčka, jindy máslo nebo kus masa. Při lupu ho hlídal velký černý kocour. Děsivě se naježil, vycenil zuby a začal tak mňoukat, až z toho hrůzou vstávaly vlasy na hlavě. Tak dlouho na Francka nikdo nepřišel. Až jednou. Bylo velké horko a kocour místo hlídání usnul. Spadla klec. Francka ze Švýcárny vyhnali, ale kocoura si nechali. Byla by prý škoda se zbavit takového hlídače. Od té doby se neztratilo ani zrníčko. Posledním obyvatelem Švýcárny byl podivín. Vypadal jako chuďas, ale říkalo se, že někde ve stavení ukrývá neskutečné bohatství. Po jeho smrti začali lidé poklad hledat a Švýcárna měla namále. Naštěstí se znovu začalo ozývat ďábelské mňoukání. Nikdo nechápal, jak může kocour žít tak dlouho... ... měl dobrého veterináře Jeníka, který nechal vše opravit a tak Švýcárna žije dál !!!
pověst o strážci Švýcárny – celý text
pověst o strážci Švýcárny – kompozice

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.