Lubomír Čmelík byl v našem městě i širokém okolí známý jako „Fity“ . Již 6 let není mezi námi a jelikož šlo a opravdu svéráznou postavu, která rozhodně patřila ke koloritu Slatiňan, není jistě od věci na něho vzpomenout a rozhodně v dobrém.
Svůj život vlastně prožil mezi řidiči, bral svojí profesi „závozníka“ naprosto vážně a stačilo mu, že se svezl v autě, pomohl naložit, nebo složit, a byl vděčný za jakkoliv odměnu.
Smutným paradoxem je, že i když silnice byla takovou jeho láskou, právě na ní při tragického nehodě jeho životní cesta skončila.
Fityho vášní byly rozhodně bigbítové tancovačky, své by o tom mohli říct mnozí muzikanti i ti, kteří na ně chodili.
Samozřejmě, že Fity tančící s půllitrem na hlavě, předvádějící pohyby kytaristů vyvolal většinou úsměv, jako i jeho zpěv, když ho někteří muzikanti i nechali zazpívat s kapelou, přesto ho každý bral a dovolím si říct, že ho měl i svým způsobem rád.
On totiž nezkazil žádnou srandu, nakonec jak třeba říkal Zdeněk Reimont z tehdejší pardubické skupiny Elan, bez Fityho si svého času zábavu nešlo ani představit.
Poslední období života žil jako bezdomovec, kterého si každý jistě pamatuje na kole s károu, jak brázdil všechny cesty v okolí při hledání sběru. Přespával pod plachtou na Borku.
K velké cti mu slouží to, že i přes tyto jeho životní pády nikdy neztratil svůj pověstný humor, a i když jeho poslední období bylo rozhodně těžké, tak si nikdy nestěžoval ani nenadával, nesváděl vinu za svoje problémy na druhé, jak to dnes činí hodně lidí kolem nás.
Je tomu právě šest let, co nás opustil a dovolím si myslím za řadu z Vás, kteří jste ho znali, mu poslat tam nahoru zdravici se vzkazem: „Bylo nám s Tebou dobře, Fity“.