Téma: Projekt na kulturní centrum za 3,5 milionu

Jednoznačně nejdražší investiční akce města Slatiňany v roce 2019 bude projekt kulturního centra z bývalé Modely. Samotný projekt má stát 3,5 mil.

Vítězný návrh – pohled od řeky

O tomto, po kanalizaci na mnoho let největším investičním záměru města, se přitom mezi lidmi stále moc neví, tedy:

V roce 2006 prodala zkrachovalá firma Modela svou provozovnu ve Slatiňanech panu Strnadovi. Ten ji bez větších úprav v lednu 2015 prodal Městu Slatiňany, které tímto chtělo zajistit, aby zde nevznikl nějaký nežádoucí soukromý projekt. V té době zatím nebylo jasné, k jakému účelu se daný objekt nakonec využije, na městě tehdy diskutovali o více možnostech.

V říjnu 2015 rozhodla Rada města o vypsání architektonické soutěže v ceně kolem půl milionu na vybudování kulturního centra, kterou zastupitelstvo schválilo v prosinci 2016. Výsledky soutěže byly v září 2017 vystaveny na pár dní ve Společenském domě a o rok později zveřejněny v Ozvěnách.

V červnu 2018 schválila předchozí Rada města uzavření smlouvy na projekt v ceně ca. 3 mil Kč. V prosinci 2018 pak schválilo již nové zastupitelstvo rozpočet na rok 2019, v němž se počítá s uhrazením projektu na modelu v max. výši 3,5 mil. Kč.

Pro vnesení trochy světla jsme se proto zeptali na některé  otázky starosty Ivana Jeníka, místostarosty Stanislava Šťastného, některých zastupitelů stran zúčastněných v minulém a letošním zastupitelstvu, kteří projekt – nazvěme ho pracovně Nová Modela – připravují anebo pro něj hlasovali a hlasují. Někteří odpověděli rovnou, někteří slíbili se vyjádřit v únorových Ozvěnách, jiní se o tom odmítli bavit.

Mnohé jistě zaráží vysoká cena projektu.

Samotný projekt spotřebuje významný podíl všech investičních výdajů na letošní rok. Když si představím, že jen za cenu projektu a soutěže by byl třeba dosti chybějící chodník ve zbytku Švermovy nebo v celé práčovské ulici v Trpišově nebo nové LED osvětlení místo koulí v půlce Slatiňan, nebo nová okna v celé Základní škole.

Jak se došlo k těm 3,5 milionům? To je 830 Kč/obyvatele včetně dětí a důchodců. Když budu počítat 650Kč/hod. (250Kč/h čistého, 250Kč/h odvody, 150Kč/h režie),vychází mi 5400 hodin, to je pro tým 4 lidí práce na neuvěřitelných 8 měsíců! Čím je ten projekt nebo ta stavba tak nezvyklá, že je tak drahý? Jen za papíry…

Podle starosty jde o cenu veškeré dokumentace pro stavební povolení. Cena se odvozuje od ceny díla.

Podle zastupitelů za Sedmu Jaroslava Bušty, Davida Drahokoupila i Jana Brůžka je cena projektu přiměřená.

Kamil Urbánek (kandidující za Sedmu a pracující ve stavebnictví) odkázal na webovou kalkulačku projektových činností, podle které může být pracnost takového projektu a přípravy i kolem 8 tis. hodin a cena pak vychází ještě o 1 mil. vyšší.

Miloslav Hudec (minulý zastupitel za ANO) si myslí, že pokud by se jednalo o kompletní prováděcí projekt s prováděcími výkresy + rozpočet, tak je běžná cena projektu  3-3,5% z celkové ceny stavby.

Jaroslav Malina, dlouholetý zastupitel za komunistickou stranu, si také myslí, že uvedené náklady na projekt odpovídají dnešním cenám projekčních prací.

Na úkor čeho budou hrazeny provozní náklady?

Třeba Švýcárna spotřebuje na provoz z městského rozpočtu každý rok 1-2 mil. Kč, což je asi 10% částky, kterou má město k volnému využití (když odečteme nezbytné výdaje jako mzdy, provoz úřadu, údržbu města, veřejné osvětlení) a o které je každý rok méně na rozvoj města.

Máte prosím představu nebo nějakou studii, jak zatíží provoz Nové Modely městský rozpočet? Údržba budovy a vybavení, revize, správce, topení, nájem osvětlovačů, šatnářek, elektřina, údržba zeleně…   Na provoz Městského kulturního klubu Hlinečan (který provozuje v Hlinsku MFC a Společenský dům) se podle jeho výroční zprávy doplácelo v roce 2017 4,5 mil. Kč (to je ca 500 Kč/ročně na obyvatele Hlinska, nicméně v tom jsou i dotace na kulturní akce apod.). Dosud se kulturní zázemí řešilo pronájmem Sokolovny a Společenským domem, což jsou ročně statisíce, ale ne miliony. Co se podle vás bude muset ponížit v budoucích rozpočtech, aby bylo možno případný nárůst provozních výdajů pokrýt, anebo myslíte, že žádný významný nárůst nebude?

Vít Steklý, lídr TOP09, podotkl, že už ve volebním programu na tento dosud nevyřešený bod poukazovali a tedy se jím budou dále zabývat.

Místostarosta uvedl, že právě z tohoto důvodu prosadil do projektu možné využití části prostor pro ekonomickou činnost, která by sloužila ke spolufinancování provozu. Nicméně podotýká, že projekt byl sice už rozhodnut minulým zastupitelstvem, ale o stavbě se bude rozhodovat až na základě relevantních informací o skutečných nákladech, provozních nákladech objektu a výše případné získané dotace. Souhlasí, že se jedná o jednu z největších investičních akcí v novodobé historii Slatiňan a proto je nutno pečlivě zvážit dlouhodobé dopady do rozpočtu města.

Jaroslav Bušta nezná projekt do detailů, navíc ještě není hotov, ale provozy uvnitř jsou oddělitelné, tudíž knihovna a infocentrum budou mít náklady přeneseny ze stávajícího místa, další náklady se přenesou ze Společenského domu, dále by prostory mohly generovat nějaké zisky z pronájmů apod. Více informací bude známo po zpracování dokumentace.

Miloslav Hudec: kulturní vyžití  není nikdy výdělečné ale je to obrázek města jak přistupuje ke svým občanům.

Jaroslav Malina si také myslím že prostory, jaké vzniknou v Modele, město nemá a potřebuje a to prostě něco stojí. Nemá přesnou představu o budoucích provozních nákladech, ale 3 miliony ročně mu přijdou přehnané.

Kde se bude parkovat?

Ve vítězném návrhu se počítá s vytvořením parkoviště s 15ti parkovacími místy v parčíku v místě stávajícího chodníku a pomníku obětem II. sv. války. U Sokolovny se několikrát za rok stane, že se sejde víc akcí – taneční s odjezdem na skautskou výpravu či tábor, jindy zase na koncert typu Tradice přijede kromě 20ti aut s hosty a účinkujícími také autobus či dva s hostujícím souborem. U Sokolovny se to řeší rozptýlením do okolních ulic i možným příjezdem z více stran. Bude ta kapacita 15 aut dostatečná? Kde budou parkovat případná další auta a autobusy?

Podle Jana Brůžka lze také využít placené parkoviště u městského úřadu a parkoviště u samoobsluhy, dále krajnici na TGM na Středu.

Podle Jaroslava Bušty by mělo být 25 (dle zadání soutěže) a ne 15 parkovacích míst, další pravděpodobně po zbourání trafostanice a parkovat lze také na Starém náměstí, u úřadu a v navazujících ulicích

Už o tom někdo mluvil s obyvateli Vrchlického ulice? Pomník 2.sv. války bude zrušen nebo někam přesunut?

Jaroslav Bušta poznamenává, že pomník by podle zveřejněné studie měl být přesunut na osu proti lávce od Starého náměstí (šedý obdélník na obrázku).

Ze zveřejněných situací není patrné, jak je řešena komunikace k Podskále.

Je to jediný přístup auty (což je dnes nejčastější dopravní prostředek, který vytlačuje už i chůzi). Taky by už zasloužila opravit. Nezapomnělo se na ni?

modela vítězný návrh – půdorys

Miloslav Hudec předpokládá zachování stávajícího stavu, průjezd kolem nádvoří Nové Modely.

Podle Jaroslava Bušty má být průjezd na Podskálu zachován, ale projekt jej řeší jen v návaznosti na danou lokalitu.

Jaroslav Malina předpokládá, že pokud situace vyšlá z architektonické soutěže toto neřeší, tak že následný projekt jistě bude na tuto dopravu pamatovat.

Co bude se Sokolovnou?

Po zprovoznění Nové Modely se do ní zřejmě přesune většina kulturních akcí. Mimo to město jedná se Spartakem o převedení sportovišť pod město, čímž budou stabilizovány také možnosti sportovního vyžití. Máte nějakou představu, co bude se potom se Sokolovnou?

Jaroslav Malina vidí hlavní účel Sokolovny stále spíš ve sportu, jako to bylo před 100 lety. Předpokládá, že Sokolové pro ni najdou dostatečné využití a třeba i nějaké dotace.

Jaroslav Bušta si nemyslí, že by se všechny aktivity ze Sokolovny do mlýna přesunuly. A jistá míra konkurence je podle něj pozitivní, neboť nutí zlepšovat jak sebe, tak prostředí.

Co bude se Společenským domem?

Mluví se o čtyřech městských bytech. Máte nějaké signály, že město potřebuje víc městských bytů? Bylo by to překvapivé, když se město zároveň zbavuje bytů ve stávajících bytovkách. Pokud přestavba společenského domu bude vyvolána hlavně stavbou Nové Modely, nebylo by správné náklady na ni (5mil? 10?) přičíst k výdajům vyvolaným její stavbou?

Podle Víta Steklého by bylo rozumné nepotřebný Společenský dům po zprovoznění Nové Modely prodat a výnos použít na úhradu její stavby.

Miloslav Hudec podotýká, že škola má málo prostor. I pak lze využívat k mimoškolním aktivitám, zájmovým kroužkům…

Jaroslav Malina zase říká, že škola před časem potřebovala prostory a uvažovalo se i o Společenském domě, což se nakonec vyřešilo jinak, protože pak už asi nemohl tolik sloužit spolkům a kroužkům. Prostorů ve Společenském domě není přebytek – třeba rybáři se musí občas domlouvat se Skauty, když potřebují větší místnost třeba na registraci.

Jaroslav Bušta soudí podobně, tedy v případě, že kapacita obnoveného mlýna bude postačovat, pak již využití Společenského domu ve stávajících intencích přestane mít smysl a budova by se mohla transformovat v jiné zařízení, například v byty či jinou stavbu občanské vybavenosti, nebo připadá v úvahu i její prodej.

Jak bude využit prostor po knihovně v budově městského úřadu?

Počítá se s přesunutím knihovny a infocentra do Nové modely. Už jsou nějaké plány, jak bude využit uvolněný prostor v budově úřadu, kde je teď knihovna?

Miloslav Hudec podotkl, že třeba podatelna chybí.

Současná knihovna je jediný bezbarierový prostor na městském úřadě, takže se tam mohou přesunout kanceláře, které občané často využívají, odpovídá Jaroslav Malina. A do uvolněného místa se mohou přesunout kanceláře z podkroví, kde navzdory nově nainstalované klimatizaci bývá v létě nepříjemné vedro. A také archivní prostory nejsou vyhovující.

Jaroslav Bušta nezná přesně záměry MěÚ, zda by byly prostory vhodné pro kanceláře, archiv, sklady, podatelnu či k pronajmutí. Možností je celá řada.

Máte prosím představu, jaké asi budou veškeré náklady vyvolané stavbu Nové Modely?

Myslím i včetně úprav okolí, komunikací, vnitřního zařízení, přestavby společenského domu, případné dotování Sokolovny apod.?

Místostarosta uvedl: tehdejší vedení radnice, tj. koalice SNK-ED a SEDMA, jako vyhlašovatel architektonické soutěže, předpokládalo, že investiční náklady revitalizace objektu Kabeláčova mlýna nepřesáhnou 35 mil. Kč bez DPH. Jsem přesvědčen o tom, že odhadované náklady stavby revitalizace objektu bývalého Kabeláčova mlýna dle vítězného návrhu se mohou pohybovat až k 70 mil. Kč včetně zařízení.

Jaroslav Malina míní, že to nebude tolik, odhaduje tak do 30 milionů. Samozřejmě je třeba pokusit se využít dotace, protože na takovéhle projekty bývají.

Podle Jaroslava Bušty byla v zadávací dokumentaci pro architektonickou soutěž je uvedena cena 35 milionů korun bez DPH. Ale nejednalo se o cenu limitující a navíc jde o cenu k roku 2016. Dle mého názoru lze cenu udržet do 50 milionů korun.

Už se ví, kde se na to vezme – je již vyhlídnutý třeba nějaký konkrétní dotační titul, jaké jsou jeho podmínky, anebo byste si uměl představit i to, že město vezme úvěr a bude to splácet v dalších mnoha letech?

Podle místostarosty vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj na konci listopadu 2018 dotační titul na „Regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití“, v rámci kterého je možno čerpat dotaci až do výše 60 % způsobilých nákladů akce, maximálně však 30 mil. Kč. Na základě této vyhlášené výzvy Rada města dne 10. 12. 2018 schválila přípravu k podání žádosti do výše uvedeného dotačního titulu a otevřela tak možnost využít vyhlášenou výzvu k získání části finančních prostředků na revitalizaci objektu.

Vít Steklý odkázal na koaliční smlouvu, ve které ODS+TOP09 slíbilo podporu přestavby pouze pokud se na ni podaří získat dotace.

Vítězný návrh – pohled od zámku

Víte, jestli neopakujete nějaké chyby odjinud?

Prý už Cicero pravil: „Každý člověk dělá chyby, ale jen hlupák u nich zůstává.“ Zajímali jste před Vaším rozhodnutím o podpoře o zkušenosti s fungováním a stavbou podobných projektů v okolí, např. MFC v Hlinsku?

Podle Davida Drahokoupila je každý projekt jedinečný.

Jaroslav Bušta soudí, že pokud je člověk přesvědčen o správnosti řešení – tedy, že je nutné proměnit tak zásadní zdevastované místo uprostřed města a vdechnout mu smysluplný život, nelze se stále jen něčeho bát. To bychom nikdy nic nevytvořili, neopravili a nic by po nás kromě rozbitého bývalého mlýna pod zámkem nezbylo.

Jaroslav Malina neví, že by byla nějaká analýza či jednání s provozovateli podobných nových zařízení v jiných městech ještě před rozhodnutím, co se z Modely udělá. Ale je možné, že pan starosta se někde poptával.

Jaká bude přidaná hodnota Nové Modely?

Tedy co podle Vás získají občané vybudováním kulturního centra, co vyváží to, čeho se pro něj budeme muset vzdát?

David Drahokoupil si slibuje větší kulturní rozvoj.

Jan Brůžek vítá vznik moderního prostoru, která umožní uspořádání plesů a podobných akcí na úrovni.

Miloslav Hudec si myslí, že konání  plesů a jiných kulturních akcí v sokolovně mezi švédskou bednou a pod gymnastickými kruhy není důstojné, nemluvě např. o sociálních zařízeních v objektu sokolovny. V tomto vidí přidanou hodnotu Nové Modely.

Vít Steklý uvedl, že těžko šlo rozpočet s platbou za projekt neschválit, když smlouva na projekt už byla podepsaná. A ačkoliv k projektu mají TOP09 i ODS výhrady, tak ho nechtěli hned po nástupu na radnici shodit, a v zájmu kontinuity respektovaly postoj Sedmy a SNK, které přestavbu Modely připravovaly a v předvolebních programech slibovaly.

Lidovci si zase myslí, že je zbytečné se podobnými otázkami zabývat, když je o projektu již rozhodnuto, a už vůbec ho nechtějí jakkoliv komentovat.

Jaroslav Malina vidí přínos podobně, tedy že vznikne ve městě důstojný prostor pro společenské a kulturní akce anebo větší rodinnou oslavu. Kapacita sálů současných restaurací a Společenského domu je tak 50 osob. Dříve tu byl pro takové potřeby třeba sál u Konrádů. Dnes se musí do okolních měst. Hlavní sál Nové Modely má mít kapacitu 250 osob.

Jaroslav Bušta je také přesvědčen o správnosti záměru vytvořit z Modely právě kulturní centrum a věnuje tomu zvláštní příspěvek.


Během rozhovorů vyšlo najevo, že významný důvod prosazování výstavby městského kulturního centra jsou dlouhodobě neuspokojivé služby Sokolovny pro provozování kulturních akcíKonkrétně zaznělo, že:

  • hlavní sál je udržován v duchu tradice Sokola stále ve stylu tělocvičny, ačkoliv je k tomuto využíván minimálně, protože k tomuto účelu zde máme vhodnější Spartak (v Sokolovně např. nelze házet míčem),
  • některý inventář je velmi opotřebovaný, což při společenských akcích nepůsobí dobře,
  • nedostatečné vybavení baru ani pro nabízení standardního občerstvení,
  • zdánlivě vysoký pronájem (např. 7 tis. za večer),
  • Sokol mnoho let pouze slibuje rekonstrukci a doplnění zázemí (byl tím odůvodněn i odprodej pozemku pod MŠ a parčík před Sokolovnou).

V únorových Ozvěnách má vyjít článek s dalšími informacemi.

Všem, kteří odpověděli, děkuji tímto za čas a ochotu k vnesení trochy světla.

Jeden komentář u “Téma: Projekt na kulturní centrum za 3,5 milionu”

Napsat komentář